Jdi na obsah Jdi na menu
 


Závěrečné shrnutí

4. 2. 2015

Přírodní vědy moderně a v týmu

na Základní škole Jungmannovy sady Mělník

 

 

 

Realizační tým projektu vytvořili:

 

  • hlavní metodička týmu – Mgr. Miroslava Bělochová

  • metodička multimediálních technologií – Ing. Bc. Martina Čáslavová

  • metodička informačních technologií – Mgr. Iva Dardová

  • metodička biologie – Mgr. Jarmila Kapustová a Mgr. Dana Malečková

  • metodik CLIL (angličtinář) – Mgr. Jiří Sisák

  • ověřovatelka chemie – Mgr. Martina Hrabáková

  • ověřovatel fyzika – Mgr. Jiří Čáslava

  • odborný stylistický dohled – Mgr. Alena Horňáková

  • správce Moodlu – Dan Pospíšil

Finanční manažerka projektu – Václava Nedvědová

Hlavní manažer projektu – PaedDr. Dalibor Ullrych. Mgr. Iva Dardová

 

Cílem projektu byla podpora výuky technických oborů a zvýšení zájmu žáků o přírodovědné obory a jejich motivace pro případné další studium v této oblasti. Projekt si kladl za cíl zvýšit zájem o přírodní vědy i mezi žáky, kteří by si přírodovědně orientovaný předmět nevybrali.

Doprovodným cílem bylo jednak zlepšení podmínek pro výuku přírodních věd na ZŠ Jungmannovy sady Mělník včetně zvýšení motivace žáků pro jejich výuku, tak zavedení multimediálního a interaktivního přístupu do výuky.

Projekt svou realizací sledoval několik cílů, které se navzájem prolínaly:

  1. Modifikace výuky přírodovědných předmětů na škole předkladatele, který byl založen na bázi experimentu a vlastního poznávání

  2. Zavedení e-learningových metod do výuky přírodovědných předmětů

  3. Popularizace přírodovědných oborů pomocí mediální výchovy a vytvoření multimediálních výukových materiálů v češtině a angličtině

  4. Pilotní výuka přírodovědných oborů a mediální výchovy metodou CLIC

    Cílovou skupinou projektu tvořili žáci II. stupně ZŠ Jungmannovy sady, tedy žáci 6. - 9. ročníku. Do projektu bylo v rámci pilotování nově vzniklých digitálních a e-learningových úloh zapojena většina žáků.

     Výuka přírodních věd dle ŠVP rozdělena následovně:

  5. 6. třída fyzika, 2 hod týdně.

  6. 7. třída fyzika a základy přírodních věd (celkem 3 hod týdně)

  7. 8. - 9. třída fyzika, chemie (2 hod týdně) + volitelné laboratorní cvičení, seminář z biologie (2hod týdně)

 Přírodopis se prolíná všemi ročníky a to dvěma hodinami týdně.

Dosavadní zkušenosti realizačního týmu ukázaly, že právě experiment pomáhá žákům lépe pochopit učební látku a rychleji si osvojit znalosti z těchto předmětů. Přesto v hodinách chemie, fyziky a biologie převládal u výuky dynamických jevů statický výklad. Cílem ve vztahu k cílové skupině bylo začít učit přírodní vědy badatelskou metodou, do které jsou žáci přímo integrováni.

Někteří žáci z projektu profitovali hned několikrát. Jednak jako žáci přírodních věd, jednak jako žáci předmětu mediální výchova. Žáci MV byli schopni pomocí dostupných informačních technologií a IT vybavení školy zpracovat, sestříhat, ozvučit, zformátovat a uložit textový i obrazový materiál nasbíraný k danému tématu.

Druhou cílovou skupinou bylo 5 učitelů z řad školy žadatele, tak 2 učitelé spolupracující školy ZŠ a MŠ Byšice.  Učitelé se seznámili se zásadami používání vybavení pilotní školy.

Žáci byli do projektu zapojeni prostřednictvím ověřování navržených digitálních úloh během výuky. V rámci hodin fyziky, chemie, biologie a základů přírodních věd žáci prováděli samostatně zapojení senzorů, měřidel a prováděli vlastní pokusy.

Přínosem pro cílovou skupinu žáků byl experimentální způsob výuky. Používané laboratorní systémy byly navíc propojeny s počítačovou technikou (na notebook), což žákům zpřístupnilo získané informace na médium, které každodenně používají. Experimenty v podobě digitálních úloh byly sestaveny tak, aby si je žáci mohli fyzicky sami vyzkoušet a aby se jich v co největší míře mohli sami účastnit jak v roli pozorovatelů, ale i zkoumaných (porovnání dopadové síly různě hmotných žáků, porovnání srdeční tepové frekvence, odhad koncentrace O2 a CO2 ve třídě apod.).

Přínosem pro žáky bylo propojení odborného předmětu s angličtinou, kterou se učí všichni od 1. třídy. Právě dovednost, jednat v cizím jazyce v různých situacích, je považována za největší výhodu aplikované metody tzv. CLIL především pro budoucí povolání žáků.

Přínosem pro učitele přírodovědných předmětů bylo získání nových znalostí, jak učit a jak využívat interaktivních výukových metod a technologií. Díky absolvovaným školením si rozšířili svou znalostní základnu o nové metody (angličtinář o metodě CLIL, učitelé chemie, fyziky a biologie o způsobu používání laboratorních systémů, o propojení čtenářské gramotnosti s přírodovědnými předměty apod.).

V úvodu projektu proběhlo školení pro práci se e-learningovým výukovým systémem Moodle, který byl základním systémem pro tvorbu a sdílení e-learningových úloh. Součástí projektu byla školení, která absolvovali metodici s cílem získat speciální znalosti nutné pro další aktivity projektu. Školení pedagogů realizačního týmu bylo doplňkové.

Témata školení:

  • Metodika užití laboratorních experimentálních systémů ve výuce

  • Jak vzdělávat mimořádně nadané děti

  • Proškolení v metodě CLIL

  • kurz čtenářské gramotnosti pro přírodovědné obory

 

 

   Popis jednotlivých aktivit projektu

1. Badatelský způsob výuky přírodovědných předmětů

Pro každý ročník byly vytvořeny tři digitální úlohy z fyziky a chemie (celkem 12) a 4 sady úloh (pro každý ročník jedna) pro talentované děti, které vyžadují vyšší náročnost zadání nebo prováděného měření. Dále vzniklo 5 sad digitálních úloh z biologie. Z celkového počtu vznikly4 sady digitálních úloh v angličtině.

Celkem vzniklo 21 sad digitálních úloh, které obsahují:

  1. Digitální pracovní list pro žáky s informacemi o zvolených pomůckách a jejich zapojení, postup práce, příp. předpřipravené grafy a tabulky určené pro doplňování, prostor pro hodnocení, výpočty a závěr

  2. Metodický výklad pro učitele

    Při zpracování digitálních úloh byly pro zadání použity např. odborné články, které dále rozšiřují čtenářskou gramotnost žáků, jejichž úkolem je vytáhnout ze zadání podstatné informace, orientovat se v textu nebo najít v textu správný postup.

    Mezi témata, kterým se digitální úlohy věnovaly, patří: rychlost, teplota, síla, tlak, teplo, elektrické pole, optika, fyziologické vlastnosti člověka apod.

    Speciální pozornost byla věnována tématům životního prostředí. Digitální úlohy tematizovaly druhotné a obnovitelné zdroje a tato témata se propojovala s učivem fyziky, chemie a biologie. Příkladem tematického zaměření úloh na ŽP je větrná energie, využívání odpadů pro energetiku, rekultivace přírody po těžbě surovin.

2.Multimediální výukové materiály

Výstupem aktivity je 8 krátkých výukových filmů, které vytvořili žáci během předmětu mediální výchovy. Každý film je dlouhý do 10 minut. Dalších pět filmů bylo vytvořeno v angličtině.

Dalším výstupem byly krátké, minutové upoutávky k výukovým filmům. Součástí upoutávek byla animovaná postavička, která děti seznamuje s tím, co nového se dozví. Tyto upoutávky byly umístěny na webové stránky školy, kde je mohou zhlédnout i rodiče a další zájemci.

Výstupem jsou interaktivní webové stránky, které spravují i žáci mediální výchovy. Zde jsou umisťovat odkazy na výukové filmy, reportáže z aktivit projektu nebo fotografie.

www.moderneavtymu.estranky.cz

 

 

3.E-learning ve výuce přírodovědných předmětů

Ke každému tématu digitálních úloh vznikly testy v češtině a v angličtině. Celkem bylo v rámci aktivity vytvořeno více než 70 testů. Přínosem pro studenty je interaktivní forma testování a přípravy, která zajistí okamžitý výsledek.

4.Pilotáž digitálních úloh ve výuce

Do pilotáže projektu bylo zapojeno dalších 121 žáků Základní a mateřské školy Byšice. Pilotující učitelé velmi přispěli připomínkami a podněty k výukovým materiálům.

 

5.Experiment v praxi

.Žáci ZŠ Jungmannovy sady se zúčastnili experimentu v praxi za podpory studentů VŠCHT Praha.

6.Projektové dny

V rámci aktivity se uskutečnili 2 projektové dny v terénu. Cílem aktivity bylo umožnit žákům provést kontrolní měření na odlišných místech a také získat materiál pro výukový film.

První projektový den byl zaměřen na fyziku moře a konstrukci lodí. Jedinečnost měření spočívala v porovnání hodnot ve vnitrozemí a u moře. Žáci během projektového dne prováděli různá měření a sběr dat. Žáci prováděli měření salinity vody, síly větru, teploty vody a ovzduší. Většinu naměřených hodnot porovnávali s měřeními, která provedli ve škole. Metodik CLIL natočil výklad a s ním pracoval ve výuce.

Druhý projektový den byl zaměřen na výrobu železa a oceli a přeměnu krajiny po těžbě uhlí.  Děti navštívily Vítkovické železárny, seznámily se se zpracováním druhotných surovin a rekultivací objektu. Dalším cílem exkurze byla návštěva přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně se zaměřením na ekologii. Třetím cílem byla návštěva solného dolu a seznámení se s principem těžby soli.

Přidanou hodnotou projektových dní je fakt, že veškerá komunikace a výklad na místě probíhá v angličtině, což žákům umožní používat cizí jazyk.

Cílem bylo přiblížit dětem v terénu výše uvedená témata a pomocí výukových filmů zprostředkovat tuto zkušenosti dětem, které se exkurze nezúčastní. Projektových dnů se zúčastnilo celkem 84 dětí.

Žáci MV během pobytů sbírali výukový materiál, který po návratu převedli do digitální podoby.

Výstupem pro žáky mediální výchovy jsou reportáže a jsou začleněny do výukových filmů. Z projektových dní tak profiují rovněž děti, které se exkurze nezúčastnily. Výstupem pro žáky přírodovědných předmětů bylo zpracování seminární práce zaměřené na obnovitelné zdroje. V rámci svých prací se žáci zaměřili na jednotlivé aspekty udržitelnosti využívané energie, jejího dopadu na životní prostředí a využitelnosti alternativních zdrojů.